Poznávací zájezd na Island: gejzíry, ledovce a divoká příroda v roce 2026

Proč vybrat poznávací zájezd na Island v roce 2026

Island v roce 2026 zůstává jedním z nejfascinujících cílů pro cestovatele, kteří touží po setkání s divokou přírodou v její nejsyrovější podobě, a poznávací zájezd představuje způsob, jak tento ostrov poznat komplexně a bez zbytečného stresu z organizace. Na rozdíl od individuálního cestování, kdy člověk musí sám řešit logistiku, pronájem terénního vozidla, orientaci v proměnlivém počasí a hledání ubytování v odlehlých oblastech, nabízí organizovaný poznávací zájezd komfort a jistotu, že se stihne navštívit maximum zajímavých míst za relativně krátkou dobu.

Island je totiž ostrov kontrastů – ledovce se tu střídají se sopkami, horké prameny s ledovými řekami a černé lávové pláně s zelenými loukami plnými ovcí a islandských koníků. Právě díky této rozmanitosti je téměř nemožné poznat ostrov během jediné návštěvy pouze na vlastní pěst, pokud člověk nemá dostatek zkušeností s cestováním v drsných klimatických podmínkách. Zkušený průvodce, který je nedílnou součástí každého kvalitního zájezdu, dokáže nejen bezpečně provést účastníky po nejznámějších trasách, jako je legendární Zlatý kruh, ale také upozornit na méně známá místa, která běžný turista sám neobjeví.

Rok 2026 přináší navíc zvýšený zájem o udržitelné cestování, a Island se v tomto ohledu profiluje jako destinace, která klade důraz na ochranu přírody a šetrný přístup k životnímu prostředí. Poznávací zájezdy jsou dnes koncipovány tak, aby minimalizovaly dopad na křehké ekosystémy, což oceňují především ti cestovatelé, kterým záleží na odpovědném turismu. Mnoho cestovních kanceláří proto spolupracuje s místními komunitami a nabízí zážitky, které podporují lokální ekonomiku, ať už jde o ubytování v rodinných penzionech, návštěvy farem nebo ochutnávky tradiční islandské kuchyně.

Dalším důvodem, proč zvolit právě organizovaný zájezd, je bezpečnost. Islandské počasí je notoricky známé svou nevyzpytatelností a silniční síť v odlehlých částech ostrova může být náročná i pro zkušené řidiče. Průvodci znají aktuální podmínky, umí reagovat na náhlé změny počasí a mají přístup k informacím, které běžný turista nemá. To platí zejména v zimních měsících, kdy se na Islandu dá pozorovat polární záře, ale podmínky na silnicích bývají mnohem náročnější než v létě.

Poznávací zájezd také umožňuje efektivně naplánovat čas tak, aby účastníci stihli navštívit jak přírodní památky, tak i kulturní centra, jako je hlavní město Reykjavík s jeho muzei, kavárnami a unikátní architekturou. Kombinace přírody a městského života dává návštěvníkům ucelený obraz o tom, jak Island funguje a jak se jeho obyvatelé vyrovnávají se specifickými podmínkami, ve kterých žijí.

V neposlední řadě je třeba zmínit i sociální rozměr takového zájezdu – cestování ve skupině s podobně naladěnými lidmi často vytváří příjemnou atmosféru a umožňuje sdílet nezapomenutelné zážitky, ať už jde o pozorování gejzírů, procházku po ledovci nebo koupel v horkých pramenech uprostřed sněhem pokryté krajiny.

Nejlepší roční období pro cestu na Island

Volba správného ročního období rozhoduje o tom, jaký zážitek si z Islandu odvezete, protože tato severská země nabízí v každém měsíci úplně jinou tvář. Kdo se chystá na poznávací zájezd, měl by si předem ujasnit, zda dává přednost dlouhým dnům a lepší dostupnosti odlehlých míst, nebo naopak romantice polární noci a šanci spatřit polární záři.

Letní měsíce, konkrétně červen, červenec a srpen, jsou pro poznávací zájezdy na Island jednoznačně nejoblíbenější a je to logické – teploty se pohybují kolem deseti až patnácti stupňů, dny jsou extrémně dlouhé a v červnu si díky půlnočnímu slunci můžete užít i procházku k vodopádu ve dvě hodiny ráno za plného denního světla. Silnice jsou v této době průjezdné, otevírá se přístup i do vnitrozemí přes proslulou cestu Hringvegur a hlavně je otevřená i vysokohorská silnice F208 nebo oblast Landmannalaugar, kam se v zimě nedostanete. Nevýhodou je vyšší koncentrace turistů a s tím spojené vyšší ceny ubytování, protože se jedná o absolutní vrchol sezóny.

Pokud chcete zažít Island trochu jinak a vyhnout se davům, ideální alternativou jsou přechodová období, tedy květen a září. Tyto měsíce nabízejí velmi dobrý kompromis mezi příznivým počasím, přijatelnými cenami a stále slušnou dostupností turistických tras. V květnu už roztává poslední sníh v nižších polohách a přírodní scenérie ožívá zelení, zatímco v září se krajina zase barví do podzimních odstínů a začínají se objevovat první náznaky polární záře, jelikož noci se prodlužují.

Zima na Islandu, tedy období od října do března, láká úplně jiný typ návštěvníků. Pokud je vaším cílem spatřit polární záři, pak je právě tato část roku nezbytná, protože k jejímu pozorování potřebujete dostatečně temnou noční oblohu. Zimní poznávací zájezd se často zaměřuje na jihozápadní část ostrova, protože cesty do odlehlejších oblastí mohou být kvůli sněhu a ledu uzavřené nebo velmi náročné. Velkou výhodou zimy jsou zamrzlé jeskyně v ledovcích, návštěva slavné Modré laguny v kontrastu s okolní zasněženou krajinou a celkově tišší a intimnější atmosféra bez turistických davů. Je ale nutné počítat s krátkým dnem, kdy v prosinci slunce vyjde třeba jen na čtyři až pět hodin, a s nutností mít odpovídající zimní výbavu.

Při plánování poznávacího zájezdu na Island je tedy klíčové zamyslet se nad tím, co od cesty očekáváte. Milovníci turistiky, pěších treků a fotografování divoké přírody by měli volit léto, zatímco ti, kdo sní o polární záři a klidnější, mystické atmosféře, sáhnou po zimním termínu. Nezapomeňte také na to, že islandské počasí je notoricky proměnlivé bez ohledu na kalendářní měsíc, a proto se vždy vyplatí sledovat aktuální předpověď a mít v zavazadle oblečení na více vrstev, ať už cestujete v červenci nebo v lednu.

Reykjavík jako výchozí bod poznávacího zájezdu

Reykjavík je pro naprostou většinu poznávacích zájezdů na Island naprosto přirozeným startovním místem a jen málokterý cestovatel se tomuto hlavnímu městu vyhne. Ostatně dává to logiku – právě sem směřuje drtivá většina mezinárodních letů, konkrétně na letiště Keflavík, které leží asi čtyřicet minut jízdy od centra. Než se člověk vůbec vydá objevovat divokou islandskou přírodu, gejzíry, vodopády nebo černé pláže, stráví obvykle jeden až dva dny právě v Reykjavíku, kde si zvykne na místní tempo, počasí a atmosféru, která je úplně jiná než ve zbytku Evropy.

Reykjavík totiž není jen tranzitní stanicí, ale plnohodnotnou součástí poznávacího zájezdu. Město samo o sobě nabízí překvapivě bohatý program – od návštěvy katedrály Hallgrímskirkja, jejíž věž připomíná tvarem sopečné čedičové sloupy, přes procházku po přístavu s výhledem na zátoku Faxaflói, až po koncertní sál Harpa, který je považován za jednu z architektonických perel severní Evropy. Turisté si zde často všimnou i toho, jak malé a klidné hlavní město ve skutečnosti je, zvlášť ve srovnání s velkoměsty, na která jsou zvyklí z kontinentální Evropy. Žije zde jen kolem 140 tisíc obyvatel, což z Reykjavíku dělá spíše útulné a přehledné místo než rušnou metropoli.

Právě proto se organizátoři poznávacích zájezdů na Island snaží čas ve městě rozvrhnout tak, aby účastníci nabrali síly a informace před tím, než se vydají na cestu do vnitrozemí či podél pobřeží. Reykjavík slouží jako logistické centrum, odkud se rozjíždějí trasy směrem na populární Zlatý kruh s vodopádem Gullfoss, gejzírem Geysir a národním parkem Þingvellir, ale také na jih ostrova k černým plážím Reynisfjara nebo na sever k velrybářským přístavům jako je Húsavík. Mnoho zájezdů je koncipováno jako okruh, který se do Reykjavíku na konci cesty vrací, což dává celému itineráři jasnou strukturu – odjezd, poznávání ostrova, návrat.

Nezanedbatelnou roli hraje i praktická stránka věci. V Reykjavíku se totiž nachází většina služeb, které cestovatelé před delší expedicí po ostrově potřebují – směnárny, obchody s outdoorovým vybavením, poslední příležitost k nákupu teplého oblečení nebo speciálních map. Islandské počasí je totiž známé svou nevyzpytatelností a i v létě roku 2026 se doporučuje mít u sebe vrstvené oblečení a nepromokavou bundu, bez ohledu na to, jak slunečno se zrovna zdá být ráno při odjezdu z hlavního města.

Za zmínku stojí i to, že mnoho průvodců a organizátorů poznávacích zájezdů využívá první den v Reykjavíku k tomu, aby účastníkům vysvětlili základní fakta o geologii ostrova, jeho sopečné aktivitě a historii osídlení Vikingy. Tento úvod dává smysl, protože právě porozumění tomu, jak Island vlastně vznikl a proč je tak jedinečný, umocňuje celý zážitek z následujícího putování krajinou ledovců, sopek a horkých pramenů. Reykjavík tak funguje nejen jako geografický, ale i pomyslný myšlenkový výchozí bod celého dobrodružství.

Zlatý kruh - Geysir, Gullfoss a Þingvellir

Zlatý kruh patří k naprosto klíčovým zastávkám každého poznávacího zájezdu na Island a není náhodou, že se stal jednou z nejvyhledávanějších tras na celém ostrově. Trasa dlouhá zhruba tři sta kilometrů propojuje tři místa, která spolu na první pohled nemají nic společného, a přesto dohromady vytvářejí ucelený obraz toho, jak Island vznikal, jak funguje a čím je pro svět tak výjimečný. Vydat se po Zlatém kruhu znamená během jediného dne projít geologickou historií, politickými dějinami i přírodním divadlem, které se odehrává přímo před očima návštěvníků.

Prvním zastavením bývá geotermální oblast Geysir, po níž je dnes pojmenován každý gejzír na světě. Samotný Velký Geysir je už léta v klidu, ale jeho mladší sourozenec Strokkur vybuchuje pravidelně, obvykle každých pět až deset minut, a vystřeluje horkou vodu do výšky několika desítek metrů. Návštěvníci se shromažďují kolem horkého pramene, čekají na charakteristické zabublání vody a pak sledují, jak se gejzír promění v obrovský sloup páry. Kolem se rozprostírá krajina plná dalších horkých pramenů, sirného zápachu a barevné půdy, což dodává celé oblasti téměř mimozemský charakter.

Druhou zastávkou je vodopád Gullfoss, jehož název se překládá jako Zlatý vodopád, a právě od něj celá trasa dostala svůj název. Řeka Hvítá se zde ve dvou stupních řítí do hluboké kaňonu, přičemž síla vody a neustálý oblak vodní tříště vytvářejí dojem, že se země pod nohama otřásá. Vyhlídkové stezky umožňují přiblížit se vodopádu z několika úhlů a při jasném počasí se nad kaňonem často objevuje duha, která dodává scéně ještě dramatičtější podobu. Gullfoss je pravidelně označován za jeden z nejkrásnějších vodopádů v Evropě a pro mnoho účastníků poznávacích zájezdů představuje emocionální vrchol celého dne.

Poslední částí trasy je národní park Þingvellir, místo s hlubokým historickým i geologickým významem. Právě zde se v roce 930 sešel první islandský parlament Althing, což z tohoto místa dělá jednu z nejstarších demokratických institucí světa. Současně Þingvellir leží přesně na rozhraní euroasijské a severoamerické tektonické desky, takže návštěvníci mohou procházet trhlinou, která tyto dvě desky viditelně oddělují. Kombinace historie a geologie dělá z Þingvellir místo, kde si člověk doslova uvědomuje, jak je Island jedinečný.

Zlatý kruh tak během jednoho dne nabízí přírodní extrémy, historické souvislosti i vizuálně nezapomenutelné scenérie, což z něj činí nepostradatelnou součást každého poznávacího zájezdu po Islandu.

Jihoisland a černé pláže u Víku

Jižní pobřeží Islandu patří k nejnavštěvovanějším částem celého ostrova a není divu – na jediné trase se tu potkává sopečná krajina, ledovce, vodopády i moře, které místy vypadá spíš jako z jiné planety. Pokud se vydáte na poznávací zájezd Island, cesta podél jihu vás provede oblastmi, kde se historie, geologie a příroda propojují způsobem, jaký jinde v Evropě jen těžko najdete.

Trasa obvykle vede podél známé silnice číslo 1, která ostrov obepíná celý dokola, a jih je právě ten úsek, kde si člověk uvědomí, jak dramaticky se islandská krajina umí měnit během pár kilometrů. Zelené louky s pasoucími se islandskými koňmi náhle vystřídají černá lávová pole, zurčící vodopády se objeví hned za zatáčkou a v dálce se tyčí ledovcové čepice, které shlížejí na celou scenérii jako tiší strážci. Mezi nejnavštěvovanější zastávky patří vodopády Seljalandsfoss a Skógafoss, u kterých se dá projít doslova za oponu vody, což je zážitek, na který se nezapomíná.

Cílovou oblastí mnoha zájezdů je právě Vík í Mýrdal, nejjižnější vesnička na Islandu, proslulá svými černými plážemi. Pláž Reynisfjara je pravděpodobně nejfotografovanějším místem celého jihu – černý vulkanický písek, mohutné čedičové sloupy připomínající varhany a moře, které sem naráží s takovou silou, že se doporučuje držet bezpečnou vzdálenost od vody. Legenda spojená s nedalekými skalními útesy Reynisdrangar vypráví o trollech, kteří se při tahání lodi k pobřeží proměnili za svítání v kámen – a když se před těmito skalisky člověk zastaví, lehce pochopí, proč taková pověst vznikla.

Právě kombinace geologie a folkloru dělá z návštěvy Víku a okolí jeden z vrcholů poznávacího zájezdu po Islandu. Průvodci často vysvětlují, jak vznikla sopečná aktivita, která černý písek vytvořila, a proč je právě tato oblast tak geologicky aktivní – nedaleko totiž leží sopka Katla, jedna z nejnebezpečnějších na celém ostrově, jejíž případná erupce je sledována vědci po celém světě. Návštěvníci tak nezískávají jen estetický zážitek z divoké přírody, ale i hlubší porozumění tomu, jak se Island neustále formuje a mění.

Samotná vesnice Vík je malá, ale díky poloze na jihu ostrova a blízkosti klíčových přírodních atrakcí se stala jedním z nejdůležitějších zastávek na trase kolem Islandu. Najdete tu útulné kavárny, obchůdky s místními výrobky i ubytování s výhledem na moře, což z ní dělá ideální místo na oddech po náročném, ale fascinujícím dni stráveném objevováním jihoislandské krajiny.

Ledovcová laguna Jökulsárlón a plovoucí ledovce

Ledovcová laguna Jökulsárlón patří k místům, která si na poznávacím zájezdě Islandem zapamatujete nejdéle, a to i přesto, že jste už předtím viděli vodopády, gejzíry i černé lávové pláně. Je to totiž prostředí, které se svou atmosférou vymyká všemu ostatnímu na ostrově – klidná hladina laguny, po níž se pomalu sunou obrovské kusy ledu, vytváří dojem, že jste se náhodou přenesli na severní pól. Laguna vznikla na jihu Islandu u ledovce Breiðamerkurjökull, což je jeden z výběžků největšího evropského ledovce Vatnajökull, a od poloviny 20. století se neustále zvětšuje, protože se ledovec kvůli klimatickým změnám stále více zatahuje a odlamuje.

Když se na místo dostanete během organizovaného zájezdu, obvykle máte čas nejen na procházku podél břehu, ale i na plavbu přímo mezi ledovými krami. Plavby amfibickými čluny nebo na rychlých člunech typu zodiac patří k nejoblíbenějším aktivitám, které cestovní kanceláře do programu zařazují, a není se čemu divit – z blízkosti pár metrů vidíte, jak led hraje odstíny od čiré bílé přes tyrkysovou až po tmavě modrou, podle stáří a hustoty ledovce. Kry se navíc neustále pohybují, otáčejí se a měnší se, takže žádná plavba není stejná jako předchozí.

Zvláštní pozornost si zaslouží i sousední pláž, která se místními i turisty přezdívá Diamantová pláž. Je to místo, kde menší kusy ledu z laguny doplouvají až k moři a poté je vlny vyplavují na černý vulkanický písek. Kontrast mezi tmavým povrchem a průzračnými nebo namodralými kusy ledu vytváří jedinečné vizuální scenérie, které fotografové i běžní návštěvníci milují. Během poznávacího zájezdu si tak turisté často odnesou nejen zážitek z lodní plavby, ale i procházku po pláži, kde mohou obdivovat přírodní diamanty zblízka.

Jökulsárlón je také rájem pro pozorování divoké zvěře. V laguně i jejím okolí se běžně vyskytují tuleni, kteří na klidné hladině hledají potravu nebo odpočívají na menších ledových krách. Pro milovníky ptactva je pak zajímavé sledovat množství druhů mořských ptáků, kteří sem přilétají zejména v teplejších měsících roku.

Z hlediska organizace poznávacího zájezdu je Jökulsárlón obvykle zařazen do trasy podél jižního pobřeží, často v kombinaci s návštěvou národního parku Vatnajökull nebo blízkého kaňonu Fjaðrárgljúfur. Právě díky své strategické poloze a jedinečnému přírodnímu charakteru je laguna nezbytnou zastávkou téměř každého zájezdu, který si klade za cíl ukázat návštěvníkům rozmanitost islandské přírody – od sopečných plání až po ledovcová jezera, kde si člověk uvědomí, jak mocné a proměnlivé síly na ostrově stále formují krajinu.

Severní Island a oblast Mývatn

Severní Island představuje pro účastníky poznávacího zájezdu naprosto jiný svět, než jaký nabízí jih ostrova. Krajina zde působí drsněji, syrověji a přitom neuvěřitelně autenticky – jako by se čas zastavil někde v době, kdy sopky ještě formovaly podobu celého ostrova. Cesta k jezeru Mývatn patří mezi vrcholné zážitky celého okruhu a řada cestovatelů ji označuje za nejsilnější část celé expedice po Islandu.

Samotné jezero Mývatn vzniklo před více než dvěma tisíci lety díky sopečné činnosti a dodnes nese stopy této bouřlivé minulosti. Jeho okolí je poseté podivnými lávovými útvary, pseudokrátery a bublajícími bahenními jezírky, které vytvářejí dojem, že se člověk ocitl na jiné planetě. Není divu, že právě tato oblast inspirovala tvůrce mnoha filmů a seriálů, kteří sem přijížděli natáčet scény odehrávající se v mimozemských nebo pravěkých kulisách. Atmosféra místa je natolik neobvyklá, že na návštěvníky působí až meditativně – ticho přerušované jen zvukem větru a bubláním geotermální aktivity dokáže člověka doslova pohltit.

Nedaleko jezera se nachází oblast Hverir, kde ze země stoupají sirné výpary a půda mění barvy od žluté přes oranžovou až po tmavě rudou. Procházka mezi těmito dýmajícími kráterovými poli patří k nezapomenutelným momentům poznávacího zájezdu, byť je potřeba počítat s výraznou vůní síry, která provází celou návštěvu. Právě kontrast mezi klidnou hladinou jezera a bouřlivou geotermální činností v jeho okolí dělá ze severního Islandu místo, které se nedá s ničím jiným srovnat.

Region kolem Mývatnu je také domovem rozmanité fauny, především vodního ptactva, které zde nachází ideální podmínky pro hnízdění. Milovníci přírody tak mají příležitost pozorovat vzácné druhy kachen a dalších ptáků přímo v jejich přirozeném prostředí, což dodává poznávací cestě další rozměr – nejde jen o geologii a sopečnou minulost, ale i o živou přírodu, která se s drsnými podmínkami dokázala vyrovnat.

Severní Island nabízí také blízkost k vodopádu Goðafoss, takzvanému vodopádu bohů, jehož název se váže k historickému okamžiku christianizace Islandu na počátku jedenáctého století. Legenda praví, že místní náčelník sem po přijetí křesťanství vhodil sochy starých bohů, a vodopád tak získal své symbolické pojmenování. Návštěva tohoto místa bývá zařazena jako součást trasy směřující k Mývatnu a dokresluje pochopení toho, jak úzce jsou na Islandu propojeny přírodní krásy s historií a mytologií.

Celá tato část poznávacího zájezdu tak návštěvníkům umožňuje pochopit, proč je Island často popisován jako země ohně a ledu – severní oblast s jezerem Mývatn v sobě totiž snoubí jak dramatickou sopečnou minulost, tak současnou geotermální aktivitu, která je stále živá a citelná na každém kroku.

Island není jen cíl cesty, ale zrcadlo, ve kterém člověk poznává vlastní touhu po nekonečnu – v jeho ledovcích, gejzírech a tichu se skrývá moudrost, kterou žádná mapa nezachytí.

Bohumil Kadlec

Velryby, gejzíry a horké prameny na cestě

Cesta napříč Islandem nabízí pozoruhodnou kombinaci přírodních divů, které by na první pohled snad ani neměly patřit do jedné země. Během jediného poznávacího zájezdu tak návštěvník zažije setkání s obřími mořskými savci, žasne nad silou vroucí vody vystřelující k nebi a nakonec si odpočine v teplé náruči přírodních pramenů. Právě tahle rozmanitost dělá z Islandu jedno z nejvyhledávanějších míst pro milovníky poznávací turistiky.

Většina zájezdů začíná svou vodní kapitolu v přístavních městech jako je Húsavík na severu ostrova, který se právem pyšní přezdívkou evropská metropole pozorování velryb. Z paluby lodi mají účastníci šanci spatřit keporkaky, plejtváky malé nebo dokonce vzácnější druhy velryb, které se v chladných vodách kolem Islandu pravidelně zdržují především v letních měsících. Průvodci na lodích obvykle vysvětlují chování těchto zvířat a vysvětlují, proč jsou islandské vody tak bohaté na plankton a ryby, jimiž se velryby živí. Pro mnohé účastníky je právě tento moment jedním z emotivních vrcholů celé cesty – setkání s tak majestátním tvorem ve volné přírodě zanechává silný dojem.

Po pobřežní části programu se trasa obvykle stáčí do vnitrozemí, kde na návštěvníky čeká geotermální show v podobě gejzírů. Nejznámější lokalitou je oblast Geysir, po níž je tento přírodní jev celosvětově pojmenován. I když samotný Velký gejzír je dnes již málo aktivní, jeho sousední gejzír Strokkur vystřeluje vodu do výšky několika desítek metrů v pravidelných intervalech, což z něj dělá jedno z nejfotografovanějších míst na celém ostrově. Pára stoupající z okolní půdy, sirný zápach a bublající bahenní jezírka vytvářejí atmosféru, která návštěvníkům připomíná, že Island stojí doslova na sopečném podloží plném aktivity.

Neméně důležitou součástí trasy jsou horké prameny, které Islanďané využívají po staletí nejen k relaxaci, ale i jako přirozený zdroj energie. Kromě světově proslulé Modré laguny objevují turisté i méně známá, přírodnější koupaliště, kde se dá odpočinout v klidnějším prostředí obklopeném lávovými poli nebo mechem porostlými kopci. Teplá voda bohatá na minerály má podle mnoha návštěvníků příznivé účinky na pokožku i celkovou relaxaci po náročném dni stráveném na cestách.

Kombinace mořského dobrodružství, geotermálního divadla a odpočinku v horkých pramenech tvoří jádro toho, proč je poznávací zájezd na Island tak oblíbený. Každý den nabízí jiný typ zážitku, a právě tahle pestrost dělá z cesty po ostrově nezapomenutelný zážitek, na který účastníci vzpomínají ještě dlouho po návratu domů.

Polární záře a možnosti jejího pozorování

Island patří k místům, kde má polární záře přezdívku norðurljós, a kdo se na poznávací zájezd vydá v období od konce srpna do konce dubna, má reálnou šanci ji spatřit na vlastní oči. Právě srpen je zajímavý tím, že noci se konečně zase prodlužují a obloha tmavne natolik, aby bylo pozorování možné, zatímco počasí ještě nabízí relativně stabilní podmínky ve srovnání s hlubokou zimou. Polární záře vzniká interakcí částic slunečního větru s atmosférou Země a nad Islandem, který leží téměř přesně pod tzv. auroálním ovalem, se objevuje mnohem častěji než ve střední Evropě.

Během poznávacího zájezdu na Island je dobré počítat s tím, že samotné pozorování polární záře nelze nikdy stoprocentně naplánovat ani garantovat. Jde o přírodní jev, který závisí na sluneční aktivitě, oblačnosti a míře znečištění nočního nebe. Nejlepší podmínky nastávají za jasné, bezmračné noci, ideálně mimo silně osvětlená města, kde se dá záře pozorovat v plné intenzitě. Proto zkušení organizátoři poznávacích zájezdů zařazují do programu výjezdy mimo Reykjavík, například do oblasti Þingvellir, na poloostrov Snæfellsnes nebo do vzdálenějších částí ostrova, jako je oblast kolem Vatnajökulské ledovcové oblasti či severní pobřeží u Akureyri, kde je světelné znečištění minimální.

Velkou roli hraje i predikce sluneční aktivity, kterou islandský meteorologický úřad zveřejňuje formou tzv. aurora forecast – indexu, který ukazuje pravděpodobnost výskytu polární záře pro konkrétní noc a oblast. Zkušení průvodci tento index pravidelně sledují a podle něj přizpůsobují trasu i časový harmonogram večerních výletů, aby účastníci zájezdu měli co největší šanci zážitek zachytit. Kromě samotné intenzity záře je důležitá i takzvaná Kp hodnota, která napovídá, jak silná a barevně výrazná záře bude – od jemných zelenavých závojů až po intenzivní červené a fialové odstíny, jež se objevují jen při vyšší geomagnetické aktivitě.

Poznávací zájezd na Island bývá koncipován tak, aby účastníci měli během pobytu více večerů vyhrazených právě pro pozorování polární záře, protože ne každá noc přinese jasné počasí. Mnozí průvodci doporučují kombinaci trpělivosti a flexibility – program se často upravuje na poslední chvíli podle aktuální předpovědi. Kromě klasického pozorování z pevniny nabízejí někteří provozovatelé také plavby na moři, odkud je vzhledem k nulovému umělému osvětlení výhled ještě dramatičtější.

Nedílnou součástí zážitku je i teplé oblečení a trpělivé čekání ve tmě, protože záře se často objevuje jen na několik minut a poté zase mizí. Právě tato nejistota a nepředvídatelnost dělají z pozorování polární záře na Islandu jeden z nejsilnějších okamžiků celého poznávacího zájezdu, na který účastníci vzpomínají ještě dlouho po návratu domů.

Typy zájezdů - autobusové, autem nebo pěší

Při plánování cesty na Island je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí výběr typu zájezdu, protože právě způsob dopravy a organizace výletu zásadně ovlivní, kolik toho z ostrova skutečně uvidíte a jak budete cestu prožívat. Autobusové zájezdy patří mezi nejoblíbenější variantu především pro ty, kteří nechtějí řešit logistiku cesty sami a dávají přednost pohodlí organizovaného výletu s průvodcem. Cestovní kanceláře obvykle sestavují trasy tak, aby během jednoho zájezdu pokryly co nejvíce klíčových lokalit, jako je slavný Zlatý kruh s vodopádem Gullfoss, gejzírem Strokkur a národním parkem Thingvellir, dále jižní pobřeží s ledovcovou lagunou Jökulsárlón nebo oblast kolem hlavního města Reykjavíku. Výhodou autobusových zájezdů je, že se turista nemusí starat o řízení na místních silnicích, které mohou být zejména v zimních měsících náročné kvůli sněhu, ledu a silnému větru. Průvodce navíc poskytuje cenné informace o historii, geologii a kultuře Islandu přímo během jízdy, což zážitek obohacuje o kontext, který by si sám člověk těžko dohledal. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že program je pevně daný a cestovatel má menší svobodu zastavit se tam, kde by si sám přál strávit více času.

Naproti tomu cesta autem nabízí mnohem větší flexibilitu a je vhodná zejména pro dobrodružnější povahy, které chtějí Island poznávat vlastním tempem. Pronájem vozidla, ideálně s pohonem všech kol, umožňuje objevovat i méně turisticky vytížená místa, odbočit z hlavní silnice číslo jedna, takzvané Ring Road, a strávit více času tam, kde se to zrovna hodí. Cestování autem je oblíbené zejména mezi páry a menšími skupinami přátel, kteří chtějí kombinovat návštěvu populárních destinací s objevováním skrytých vodopádů, černých pláží nebo odlehlých fjordů na severu či východě ostrova. Je však nutné počítat s tím, že islandské počasí je nevyzpytatelné a některé úseky silnic, zejména ve vysočině, mohou být sjízdné pouze v letních měsících a vyžadují zkušenosti s terénní jízdou.

Poslední variantou jsou pěší zájezdy a treky, které jsou určeny především milovníkům přírody a fyzicky náročnějších zážitků. Island nabízí nespočet turistických stezek, od krátkých procházek k vodopádům až po vícedenní treky národním parkem Landmannalaugar nebo oblastí Þórsmörk, kde turisté procházejí barevnými sopečnými krajinami, přes lávová pole i sněhová pole. Tyto zájezdy jsou obvykle organizovány s místními průvodci, kteří znají terén a dokážou zajistit bezpečnost účastníků i v odlehlých oblastech bez mobilního signálu. Pěší poznávání ostrova poskytuje nejautentičtější kontakt s divokou islandskou přírodou a umožňuje objevit místa, kam se autem ani autobusem prostě nedostanete.

Praktické tipy - doprava, ubytování a rozpočet

Doprava na Island i po něm samotném tvoří páteř celého plánování poznávacího zájezdu a stojí za to jí věnovat opravdu velkou pozornost, protože právě zde se rozhoduje o tom, zda cesta bude plynulá a příjemná, nebo naopak stresující a finančně náročná. Letecká doprava zůstává jedinou reálnou variantou, jak se na ostrov dostat, přičemž přímé lety z Prahy fungují především v letní sezóně, mimo ni je často nutné přestupovat v Kodani, Londýně nebo Amsterdamu. Ceny letenek se v roce 2026 pohybují zhruba od dvanácti do dvaadvaceti tisíc korun v závislosti na období rezervace a ročním období, přičemv nejlevnější bývají lety mimo hlavní turistickou sezónu, tedy v květnu nebo v září. Po přistání na letišti Keflavík si většina návštěvníků pronajímá auto, což je pro poznávací zájezd po Islandu naprosto klíčové rozhodnutí, neboť veřejná doprava mimo hlavní město Reykjavík je velmi omezená a autobusové spoje nepokrývají zdaleka všechny zajímavé lokality. Půjčovny nabízejí především vozy s náhonem na všechna kola, které jsou nezbytné zejména při cestách do vnitrozemí nebo na severní a východní pobřeží, kde se stav silnic může rychle měnit podle počasí.

Co se ubytování týče, ostrov nabízí širokou škálu možností od luxusních hotelů v Reykjavíku až po skromné penziony a kempy roztroušené po celém venkově. Právě kempování patří mezi nejoblíbenější a zároveň nejlevnější způsoby, jak strávit noc při poznávacím zájezdu, a to díky husté síti kempů, které jsou dostupné téměř v každé větší obci. Cena za noc v kempu se běžně pohybuje kolem osmi až dvanácti eur na osobu, zatímco běžný hotelový pokoj mimo hlavní město vyjde na částku od sto dvaceti do dvou set eur za noc. Mnoho cestovatelů volí kombinaci obojího, aby ušetřili peníze na dražších úsecích trasy, například na Snaefellsnesu nebo ve fjordech na severu ostrova, kde jsou možnosti ubytování omezenější a tedy dražší.

Rozpočet na celý poznávací zájezd se odvíjí od délky pobytu, počtu osob a stylu cestování, ale obecně platí, že Island patří mezi finančně náročnější destinace v Evropě. Jídlo, benzín i běžné služby jsou zde výrazně dražší než ve střední Evropě, a proto je vhodné počítat s rezervou minimálně dvacet procent nad původní plán. Doporučuje se nakupovat potraviny ve větších supermarketech, jako jsou Bónus nebo Krónan, kde jsou ceny znatelně nižší než v menších obchodech u silnice. Pro ty, kteří chtějí ušetřit na dopravě po ostrově, existuje možnost sdílené jízdy nebo organizovaných výletů z Reykjavíku, které pokrývají nejznámější trasy jako Zlatý kruh nebo jižní pobřeží. Celkově je vhodné plánovat cestu s předstihem alespoň tří až čtyř měsíců, protože ceny letenek i pronájmu vozů s blížícím se termínem výrazně rostou, a to platí i pro rok 2026, kdy zájem o Island jako turistickou destinaci nadále stoupá.

Udržitelná turistika a ochrana islandské přírody

Island patří k destinacím, kde je otázka udržitelnosti mnohem naléhavější než v jiných částech Evropy. Křehká sopečná krajina, mechové porosty, které se po poškození obnovují desítky let, i lávová pole a ledovcové splazy citlivě reagují na jakýkoli zásah člověka. Právě proto se organizátoři poznávacích zájezdů na Island čím dál více zaměřují na to, aby cestování po ostrově probíhalo s ohledem na místní ekosystém a nezanechávalo trvalé stopy tam, kde by neměly být.

Zodpovědné cestování na Islandu dnes znamená především respektovat vyznačené stezky a nevydávat se mimo ně, i když se to může zdát lákavé kvůli fotografii nebo zkratce. Mech, který pokrývá velkou část lávových polí, je extrémně náchylný k poškození – jediný šlápnutí mimo cestu dokáže zanechat stopu, která zmizí až po mnoha letech. Zkušení průvodci na to turisty pravidelně upozorňují a snaží se vysvětlit, proč je dodržování pravidel na Islandu tak zásadní, na rozdíl od míst, kde si příroda dokáže poradit sama a rychleji se regeneruje.

Dalším důležitým tématem je ochrana vodních zdrojů a geotermálních oblastí. Islandská krajina je plná horkých pramenů, gejzírů a bahenních kotlů, které jsou nejen krásné, ale i nebezpečné a zároveň extrémně zranitelné. Organizátoři poznávacích zájezdů proto kladou důraz na to, aby návštěvníci nevstupovali do neoznačených termálních oblastí a nezasahovali do jejich přirozeného chodu, ať už odhozením odpadků nebo pokusem si oblast prozkoumat na vlastní pěst.

Udržitelná turistika se týká i způsobu, jakým se po ostrově cestuje. Menší skupiny, kvalitně proškolení průvodci a preference dopravy, která minimalizuje dopad na životní prostředí, patří mezi standardy, které si serioznější cestovní kanceláře na Islandu osvojily. Mnohé zájezdy dnes také zahrnují návštěvu národních parků, jako je Þingvellir nebo Vatnajökull, kde jsou pravidla ochrany přírody obzvlášť přísná a kde místní strážci dohlížejí na to, aby návštěvníci neopouštěli vyhrazené trasy.

Nezanedbatelnou roli hraje také osvěta samotných turistů ještě před odjezdem. Kvalitní poznávací zájezd dnes zahrnuje informace o tom, jak se chovat v blízkosti divoké zvěře, jak nakládat s odpadem v odlehlých oblastech bez infrastruktury a proč je důležité dodržovat zákaz kempování mimo vyhrazená místa. Islandská příroda je impozantní, ale zároveň nesmírně křehká, a právě uvědomění si této rovnováhy dělá z návštěvy ostrova zážitek, který má smysl chránit i pro budoucí generace.

Ochrana islandské přírody tak není jen formální frází, ale skutečnou součástí filozofie moderního poznávacího cestování. Turisté, kteří na Island přijíždějí v roce 2026, si čím dál více uvědomují, že jedinečná krajina ledovců, sopek a vodopádů si zaslouží úctu a citlivý přístup, díky němuž zůstane stejně fascinující i pro další návštěvníky, kteří sem teprve zamíří.